Osada
Starý potok Kamarádi. Dostal jsem příspěvek k osadě Starý potok od pamětnice Filuny Jičínské. Po přečtení příspěvku jsem se rozhodl, že jej nebudu nijak upravovat, protože bych jej zkazil. Proto ho uveřejňuji v plném rozsahu. Tak se Ti, Míro, ozývám. Doufám, že Ti nebude vadit, že to bude na etapy, ale mám dojem, že by to jeden mail nepobral. A možná, že to také bude na přeskáčku. A do příloh Ti budu dávat fotky. Pokud je momentálně nebudu mít (protože kronika je v Unhošťském muzeu - na jaře mi ji Marian Krutský vrátí až přijede do Liboce na Archaiu), tak je tam pak dáme dodatečně.
Osada sice ve skute
čnosti vznikla již na podzim r. 1940, ale oficielně zaregistrovaná byla v r.1941. Proč se to ale pojmenovalo Osada Starý potok, to mi nikdo nevysvětlil. Osadní stanovy napsal Mirek Košík. Zakládajícími členy byli: Rudla Pokorný, Tonda Brousek, Mirek Košík, Tonda Koníček, Topol, Brzobohatý, Krejčí, Vrána, Ruda Kocka. Možná, že ještě byli další, oficielní zápis snad o tom neexistuje. Prvním šerifem byl tuším Rudla Pokorný a pak se různě střídali hlavně s Brouskem. Brousek s Pokorným a Košíkem původně patřili k Batalionu, ale pak Brousek a Pokorný koupili na půl louku ve stráni mezi Bočkovým mlýnem a Podkozím a na té pak postupně další trampové si stavěli své chaty.(foto - ta chata je Košíkova).
Osadní vlajka. V příloze Ti posílám
foto původní vlajky(obr. vlajka) a i staronovou vlajku(obr. Podkozí 192), podle té původní. Jak vidíš, naše původní vlajka se liší od vlajek Osady Starý potok z let 70. a 8o., které mnohde visí v chatách a určitě visela (nebo ještě visí?) v Chicagu v Podkozí. Stalo se to tak, že já jsem bydlela mimo Prahu v Měchenicích a na osadu jsem moc v 70.letech nejezdila. Ovšem v té době se spousta lidí z osady vdalo a oženilo a jejich partneři neměli k minulosti osady takový vztah, jaký by měl být. No a znáš to silnější povahy zvítězili a tak namísto naší původní barevnosti (hráškově zelená - lesy, světle modrá - vzduch a voda a žlutá- slunce) ztemněla naše 
vlajka na tmavší zelenou, potok změnil svůj tvar i barvu a nad Starým potokem zapadalo rudé slunce. Rozhodně tou rudou to nebyla úlitba komunistickým bohům. Ale vznikl šílený paskvil. Když zemřel můj otec a já jsem začala jezdit do chaty po něm (v údolí u Bočkova mlýna) a zejména později, když začal pravidelně můj syn Tomáš jezdit do chaty po mé matce (nahoře na kopci skoro u Podkozí), dali jsme spolu zase naší vlajce ty správné barvy a opět plný název - takže je zase jako byla ta původní.
Kuriozita. Začnu trochu ze široka. Nevím, jestli víš, že se zabývám historií těchto končin také zejména proto, že jsem vypátrala, že v 17 a 18. století tu žili moji předkové jako mlynáři Jedličkové v Kyšickém mlýně. Ale to jen tak na okraj. Chtěla bych upozornit na jednu málo známou zajímavost, o které moc lidí neví. V Chýňavě, resp. v lesích za Chýňavou (a v Malých Kyšicích, dříve zvaných V chaloupkách)žili uhlíři, kteří v milířích pálili dřevěné uhlí. Něco spotřeboval hamr (Raučmída - Rohreschmiede), který dělal hlavně k dělům a puškám pro Valdštejnskou zbrojovku v Nové Huti pod Nižborem, ale zbytek uhlíři na vozíkách vozili do Prahy. A jezdili po staré Uhlířské, jinak zvané Berounské cestě. Ta vedla z Berouna přes Železnou k Libečovu, přes starý most nahoru k lípě, kde se na ni Chyňavská uhlířská cesta napojovala, dál vedla přes Kozí vrch a Rovinka směrem k Červenému mlýnu, před kterým odbočila vpravo do údolí potoka, překročila potok (o trochu výše proti proudu než dnes - dodnes tam jsou patrny stopy po prosekání do skalky) a po pár 
desítkách metrů vstoupila mezi skalisko, kde byl vysekán průjezd, který je sice dnes již zarostlý, ale ještě je dost patrný. Tímto takřka kamenným korytem vyjela na hřbet stráně nad Bočkovým mlýnem (jinak Markovým, nebo Pod horou či Pod berounským brodem), vedla za chatami Héry a Oliny Linhové a stoupala směrem k Unhošti až nad poslední údolí, kde se stáčela směrem k Rymani a mířila dál k Hájku a pak podél poutních kapliček ku Praze (obr. Podkozí 331 - mapa, kde je jasně ona cesta vidět.) Je znatelná na dalších fotkách, bývalý skalní průsek začíná u té cedule o chráněném území (koniklec a křivatec).
Pokud by takovéto informace vyhovovaly, ráda bych tam ještě přidala o pasáž o mlýnech na Kačáku a jejich mlynářích (měla jsem na toto téma i přednášku v Unhošti v muzeu) a docela bych ráda přidala dvě pověsti o Čertově mlýně a jednu o Fajmanově mlýně. - Možná, že i to by se líbilo. - Jo. víš že Bochníček (vedle Dědkova mlýna) je brán v úvahu, že by se mohlo jednat o jistou zaniklou ves Okrouhlík?
Tak myslím, že pro dnešek by tohle mohlo stačit. Ještě Ti jedním mailem pošlu text, který bude v dalších Unhošťských listech (1945-1960), ale ten je zatím bez obrázků. Ještě nevím, které obrázky si v redakci UL vyberou.
Tak se mněj a jak budu mít čas, tak zase něco napíši a pošlu. Filuna
Náhledy fotografií ze složky T.O. Starý potok
